Jak napsat přihláškový esej na Stanford, který zaujme – kompletní průvodce 2026

Je pozdní odpoledne v Palo Alto. Slunce se sklání nad palmami podél Palm Drive a student sedí na trávě před Memorial Church s notebookem na klíně a píše něco, co za tři měsíce přečte přijímací komise jedné z nejselektivnějších univerzit na světě. Na obrazovce bliká kurzor za jednou větou: “What matters to you most, and why?”. Jednoduchá otázka. A zároveň ta nejtěžší, jakou můžete v celém aplikačním procesu na americké studium dostat.

Stanford University je univerzita, která po desetiletí důsledně odmítá přes 96 % uchazečů. V přijímacím cyklu 2024/2025 činila míra přijetí pouhých 3,6 % – nejnižší v historii univerzity. Při takové úrovni selektivity samotné vynikající známky a výsledky zkoušky SAT absolutně nestačí. Tisíce uchazečů mají perfektní GPA a výsledky testů v 99. percentilu; a přesto dostanou zamítnutí. Tím, co skutečně odlišuje přijaté od odmítnutých, je kvalita přihláškových esejů. Je to jediné místo v přihlášce, kde mluvíte vlastním hlasem, a jediná šance, aby se 8 minut pozornosti čtenáře (tolik průměrně věnuje recenzent jedné přihlášce na Stanfordu) proměnilo v zájem o váš příběh.

V tomto průvodci vás provedu každým prvkem esejů na Stanford: od kultovní otázky “What matters to you most, and why?”, přes tři eseje o 100–250 slovech, až po pět krátkých odpovědí o 50 slovech. Ukážu vám, co Stanford skutečně hledá (nápověda: není to seznam úspěchů), jaké přístupy fungují, jaké chyby dělají čeští uchazeči – a jak proměnit 250 slov v text, který si někdo zapamatuje. Pokud hledáte širší kontext o psaní esejů na americké univerzity, začněte naším komplexním průvodcem o přihláškových esejích; a poté se vraťte sem pro strategii specifickou pro Stanford.

Co Stanford skutečně hledá – intellectual vitality

Než napíšete byť jedinou větu, musíte pochopit náborovou filozofii Stanfordu. Existuje jedna fráze, která se objevuje téměř v každém vystoupení děkanů pro přijímací řízení této univerzity: intellectual vitality – intelektuální vitalita. To není marketingový slogan. Je to skutečné hodnotící kritérium, které odlišuje Stanford od prakticky každé jiné špičkové univerzity v USA.

Intelektuální vitalita není totéž co “dobré známky” nebo “mnoho mimoškolních aktivit”. Je to něco hlubšího; přirozená, nenucená poznávací zvídavost. Stanford hledá studenty, kteří se učí ne proto, že musí, ale proto, že nemohou přestat. Studenty, kteří po hodinách biologie jdou domů a čtou články v Nature, protože je fascinoval mechanismus popsaný na přednášce. Studenty, kteří po zhlédnutí dokumentárního filmu o kryptografii stráví víkend stavbou vlastního šifrovacího systému. Studenty, pro které hranice mezi “učením a koníčkem” jednoduše neexistuje.

Bývalý děkan pro přijímací řízení Richard Shaw opakovaně zdůrazňoval, že Stanford nehledá “všestranné” uchazeče (well-rounded) – hledá uchazeče s ostrými hranami (angular), kteří mají hlubokou, autentickou vášeň v jedné nebo dvou oblastech, a ne povrchní zapojení do dvaceti aktivit. To je zásadní rozdíl ve srovnání s mnoha jinými univerzitami Ivy League, kde jsou “well-rounded” profily více ceněny. Pokud chcete pochopit, jak se váš profil obecně hodí k přijímacímu řízení na Stanford, přečtěte si náš kompletní průvodce přijímacím řízením na Stanford.

V esejích se intelektuální vitalita projevuje několika způsoby: v tom, jak přemýšlíte o problémech (ne v tom, jaké problémy jste vyřešili), v tom, jaké otázky kladete (ne v tom, jaké odpovědi znáte), a v tom, jak reagujete na intelektuální selhání; když se hypotéza ukáže jako chybná, když experiment nevyjde, když je vaše oblíbená teorie vyvrácena. Komise chce vidět, že jste člověk, který v reakci na intelektuální odpor není odrazen, ale ještě více se angažuje.

Druhým klíčovým kritériem je autentičnost. Stanford ročně přečte přes 56 000 přihlášek – a čtou je zkušení recenzenti, kteří dokážou vycítit umělost na dálku. Esej, který zní, jako by ho napsal aplikační poradce, ChatGPT nebo zkopírovaný ze šablony nalezené na Redditu, neprojde. Stanford chce slyšet váš hlas; se všemi jeho nedokonalostmi, specifickým humorem, unikátními asociacemi a způsobem vidění světa, který nikdo jiný nemá.

Struktura esejů na Stanford – co přesně musíte napsat

Přihláška na Stanford (bakalářské studium, přes Common Application) vyžaduje kromě standardního Common App Eseje tři eseje specifické pro Stanford (každý o 100–250 slovech) a pět krátkých odpovědí (každá o 50 slovech). To je celkem 8 samostatných textů – a každý z nich musí pracovat na jiném aspektu vašeho profilu. Níže rozebírám každý prompt na části.

Esej 1: “The Stanford community is deeply curious and driven to learn in and out of the classroom. Reflect on an idea or experience that makes you genuinely excited about learning.”

Tato otázka přímo testuje intelektuální vitalitu. Nejde o popis vašeho největšího akademického úspěchu; jde o zachycení okamžiku, kdy se váš mozek “zapálil”. Může to být chvíle na hodině fyziky, kdy jste pochopili, proč letadlo létá, a pak jste strávili tři víkendy stavbou aerodynamických tunelů z kartonu. Může to být kontroverzní teze ve filozofické knize, která vám nedala spát, protože jste v ní nemohli najít logickou chybu, ačkoli jste cítili, že tam je. Může to být okamžik, kdy jste ladili svůj první program a najednou jste pochopili, že programování není “ťukání kódu”, ale způsob myšlení o problémech.

Klíčové: nepopisujte myšlenku abstraktně. Ukažte se v konkrétním okamžiku – kde jste byli, co jste dělali, co jste cítili. Esej o 250 slovech nemá místo na úvody. Začněte scénou, ne tezí.

Esej 2: “Virtually all of Stanford’s undergraduates live on campus. Write a note to your future roommate that reveals something about you or that will help your roommate – and us – get to know you better.”

To je kultovní “roommate esej”; a zároveň nejtěžší na napsání, protože vyžaduje tón, který čeští uchazeči zřídka cvičí: vřelý, osobní, téměř intimní. To není motivační dopis a není to esej pro komisi – je to poznámka pro někoho, s kým za několik měsíců budete sdílet pokoj. Stanford chce vidět vaši lidskou stránku: vaše zvláštnosti, zvyky, skryté talenty, posedlosti. Možná vždy držíte na stole termos s čajem a stěžujete si na průvan. Možná posloucháte podcasty o historii Byzance při vaření míchaných vajec. Možná se budíte v 5:30, protože jste zjistili, že za úsvitu se vám nejlépe píše.

Tón by měl být uvolněný, ale ne přehnaně komický. Nesnažte se být “divní”; buďte prostě sami sebou. Komise tímto esejem ověřuje, zda jste člověk, se kterým lidé chtějí trávit čas – ne ve smyslu popularity, ale ve smyslu autentičnosti a vřelosti.

Esej 3: “Please describe what you find most compelling about the area(s) of study you have indicated in your application. How have your experiences, perspectives, or identity shaped your academic interests?”

Zde Stanford spojuje dvě věci: vaše akademické zájmy a vaši identitu. Nepýtají se “proč chcete studovat X”; ptají se, odkud se vzala vaše fascinace X a jak vaše životní zkušenosti formovaly způsob, jakým se na tuto oblast díváte. Pro českého uchazeče je to příležitost ukázat, jak dospívání v Česku – s jeho specifickým historickým, kulturním, ekonomickým kontextem; ovlivnilo vaše akademické zájmy způsobem, který americký uchazeč jednoduše nemá.

Příklad: pokud chcete studovat ekonomii, můžete napsat o tom, jak vám dospívání v zemi, která během jedné generace prošla transformací z centrálně plánované ekonomiky na tržní, dalo perspektivu na ekonomické jevy, kterou nenajdete v učebnici. Pokud chcete studovat informatiku, možná vaše cesta k programování vypadala jinak než u typického amerického uchazeče – protože jste začínali na starých počítačích po rodičích, bez přístupu k drahým kurzům a bootcampům.

Pět krátkých odpovědí (po 50 slovech)

Stanford klade pět otázek vyžadujících odpovědi v maximálně 50 slovech; což znamená, že každé slovo musí pracovat. Tyto otázky se každý rok mírně mění, ale typická témata zahrnují:

1. “What is the most significant challenge that society faces today?” – nehledejte “správnou” odpověď. Prokažte originalitu myšlení.
2. “How did you spend your last two summers?”, buďte konkrétní. Nepište “pracoval jsem a četl” – pište, co přesně.
3. “What historical moment or event do you wish you could have witnessed?”, ukažte, že myslíte neotřele.
4. “Briefly elaborate on one of your extracurricular activities…” – rozveďte jednu aktivitu způsobem, který ukazuje vaše myšlení, nejen činnost.
5. “Name one thing you are looking forward to experiencing at Stanford.”; ukažte, že znáte univerzitu. Zkontrolujte nejlepší studijní obory na Stanfordu a najděte konkrétní program, laboratoř nebo tradici.

Strategie psaní – jak přistupovat ke každému eseji

”What matters to you most, and why?” – klíčová otázka MBA

Tato otázka, ačkoli se formálně týká uchazečů o Stanford Graduate School of Business (MBA), je duchem přítomna v celé náborové filozofii Stanfordu – a stojí za to ji pochopit, i když se hlásíte na bakalářské studium. Na bakalářské úrovni ji Stanford neklade přímo, ale eseje 1 a 3 de facto testují totéž: co vás pohání a proč.

Odpověď na tuto otázku nemůže být “úspěch” ani “pomáhání druhým” ani “rodina”; to jsou odpovědi, které dává každý. Musíte jít hlouběji. Co konkrétně na pomáhání druhým způsobuje, že se cítíte živí? Proč právě tento aspekt, a ne jiný? Odkud se to ve vašem životě vzalo? Odpověď, která funguje, vždy spojuje abstraktní hodnotu s konkrétní zkušeností.

Například: nepište “záleží mi na sociální spravedlnosti”. Napište o okamžiku, kdy jste jako patnáctiletý vedli matematické workshopy pro děti ve výchovném ústavu a udeřilo vás, že tyto děti nejsou “horší” v matematice – prostě jim nikdo nikdy nevěnoval čas, aby jim vysvětlil zlomky tak, jako vám je vysvětloval váš táta u kuchyňského stolu. A že od té doby nemůžete přestat přemýšlet o tom, jak nerovný přístup ke vzdělání vytváří zdání rozdílů v inteligenci.

Holistická strategie – 8 textů, jeden soudržný obraz

Největší chyba, kterou můžete udělat, je brát každý esej zvlášť. Osm textů na Stanford je jeden portrét viděný z osmi stran. Než začnete psát, udělejte si mapu: rozepište si na papír, jaké aspekty své osobnosti chcete ukázat, a přiřaďte každý ke konkrétnímu eseji nebo odpovědi. Neopakujte se. Pokud v eseji 1 píšete o vášni pro fyziku, v eseji 3 už o fyzice znovu nepište, ukažte jiný rozměr sebe sama.

Praktická metoda: vypište 8–10 nejdůležitějších vlastností, zkušeností a hodnot, které vás definují jako osobu. Poté každou přiřaďte k eseji, do kterého se nejlépe hodí. Pokud dvě vlastnosti soupeří o stejný esej – přesuňte jednu k jiné otázce. Cílem je, aby po přečtení všech osmi odpovědí měl recenzent pocit, že vás zná lépe než většina lidí ve vašem životě.

Pamatujte: Stanford čte celou přihlášku dohromady; eseje, doporučující dopisy, mimoškolní aktivity, výsledky. Neopakujte v esejích informace, které už jsou v seznamu aktivit. Esej je místo pro to, co není vidět v žádném jiném dokumentu – pro vaše myšlení, pocity, hodnoty a způsob pohledu na svět.

Přístupy, které fungují – a které ne

Ukážu vám několik strategií, které považuji za účinné, a ty, které pravidelně neuspějí na Stanfordu. Nemohu uvést skutečné eseje (to by bylo neetické a nezákonné), ale mohu popsat typy přístupů, které se důsledně odlišují od desítek tisíc přihlášek.

Přístupy, které fungují

Niche posedlost s hlubokou reflexí. Nejsilnější eseje na Stanfordu nemluví o “měnění světa”. Mluví o něčem malém a specifickém; fascinaci chováním mravenců na chodníku, posedlosti typografií ve starých českých filmových plakátech, snaze pochopit, proč určitá akordová progrese v Chopinovi vyvolává smutek. Síla tohoto přístupu spočívá v tom, že niche téma vás nutí k hloubce reflexe – a to je přesně to, co Stanford testuje.

Intelektuální selhání jako výchozí bod. Esej, který začíná okamžikem, kdy se vaše hypotéza ukázala jako chybná, váš projekt se rozpadl, nebo někdo vyvrátil váš argument; a který popisuje, jak toto selhání změnilo způsob, jakým přemýšlíte – je mimořádně účinný. Stanford ví, že nejzajímavější mysli jsou ty, které se dokážou mýlit a vyvozovat z toho závěry, a ne ty, které nikdy nezažijí selhání.

Kulturní kontrast jako čočka. Pro českého uchazeče je to mocný nástroj. Dospívání v Česku a zároveň ponoření do anglicky mluvící kultury (přes internet, knihy, cestování) vám dává přirozenou dvojí perspektivu, kterou americký uchazeč jednoduše nemá. Esej, který ukazuje, jak vidíte něco jinak než Američané, ne lépe, ne hůře, ale jinak – je z definice unikátní v souboru 56 000 přihlášek, z nichž 88 % pochází z USA.

Každodennost jako metafora. Jedny z nejlepších esejů na Stanfordu nepopisují velké události; popisují každodenní rituály, které odhalují hlubší pravdu o autorovi. Způsob, jakým si někdo organizuje stůl. Trasa, kterou chodí do školy a proč vždy volí tu delší. Zvyk číst noviny od konce. Tyto drobnosti vypovídají o člověku více než zpráva z modelu OSN nebo vítězství na olympiádě.

Přístupy, které nefungují

“Seznam úspěchů v próze.” Esej, který je de facto přepsáním seznamu mimoškolních aktivit ve formě odstavce, je zárukou odmítnutí. Stanford má váš seznam aktivit – v eseji chce něco jiného.

“Velký plán na změnu světa.” Sedmnáctiletý uchazeč, který píše, že hodlá vyřešit problém hladu ve světě, vyléčit rakovinu nebo revolucionalizovat vzdělávání, zní naivně. Stanford hledá zralé sebeuvědomění, ne megalomanii. Lépe popište malý, konkrétní problém, který jste vyřešili (nebo se pokusili), než velký, který slibujete vyřešit.

“Tragedistory”; traumatická zkušenost jako ústřední motiv. Psaní o obtížné zkušenosti (nemoc, ztráta, chudoba) může být velmi účinné – ale pouze tehdy, když se esej zaměřuje na reflexi a rozvoj, a ne na samotný popis utrpení. Esej, který je převážně popisem toho, jak špatně vám bylo, nedává komisi informace o tom, kdo jste; dává informaci o tom, co se vám stalo. To není totéž.

“Kopírovat-vložit z internetu.” Zní to samozřejmě, ale každý rok recenzenti Stanfordu identifikují eseje zkopírované z veřejných databází (College Confidential, PrepScholar, Reddit r/ApplyingToCollege) nebo generované AI. Stanford od cyklu 2024/2025 aktivně využívá nástroje pro detekci umělého textu. Neriskujte.

Chyby českých uchazečů – čemu se vyhnout

Čeští uchazeči na Stanford (a je jich ročně pravděpodobně několik desítek – oficiální údaje nejsou k dispozici, ale Česko bohužel není velkým zdrojem přihlášek na Stanford) dělají několik specifických chyb, které vyplývají z kulturních rozdílů mezi českým a americkým vzdělávacím systémem.

Příliš formální čeština přeložená do angličtiny. Český styl akademického psaní, dlouhé věty, pasivní rod, abstraktní formulace, formální obraty – přenesený do angličtiny vytváří esej, který zní jako překlad Google, a ne jako autentický hlas teenagera. Eseje na Stanfordu by měly znít jako mluvená angličtina; krátké věty, aktivní rod, konkrétní místo abstrakce. Pokud je vaše angličtina na úrovni, která vám umožňuje hlásit se na Stanford (tedy vysoká C1/C2), pište tak, jak mluvíte s inteligentním přítelem – ne jako s profesorem.

Nedostatek osobního hlasu. V českém vzdělávacím systému se nikdy neučíme psát osobní eseje. České maturitní slohové práce jsou analýzy literárních textů – formální, neosobní, založené na argumentech. Esej na Stanfordu je něco úplně jiného: je to text, ve kterém vy jste tématem. Mnoho českých uchazečů píše eseje, které jsou správné, dobře organizované a zcela postrádají osobnost. Připravte se s prepclass.io, který nabízí cvičení psaní se zpětnou vazbou AI – pomůže vám rozvinout styl, který český vzdělávací systém neučí.

Pokus předstírat někoho jiného. Čeští uchazeči si často myslí, že musí předstírat “typického amerického studenta”; se zkušenostmi s dobrovolnictvím v Africe, s vlastním startupem, s příběhem o “překonání nepřízně osudu”. Nemusíte. Stanford doslova chce slyšet o vašem životě – životě českého teenagera, s českými reáliemi, českou specifikou a českou perspektivou. To je vaše superschopnost, ne vaše slabost.

Psaní o tom, co “chtějí slyšet” místo o tom, co si skutečně myslíte. Přijímací řízení na Stanford není zkouška, na kterou existuje “správná odpověď”. Esej, ve kterém se napíše, že “nejdůležitější výzvou pro společnost je změna klimatu”; ne proto, že si to skutečně myslíte, ale proto, že to zní “dobře” – je horší než esej, ve kterém upřímně píšete, že podle vás je nejdůležitější výzvou krize důvěry v instituce, protože vás to skutečně fascinuje. Komise chce vidět, jak přemýšlíte, ne co si myslíte.

Podceňování krátkých odpovědí. 50 slov je málo, ale to neznamená, že tyto odpovědi jsou méně důležité. Právě naopak; u 50 slov váží každé slovo zlatem. Čeští uchazeči často berou krátké odpovědi jako formalitu a odpovídají obecně. Chyba. Každá z pěti odpovědí je šance ukázat další aspekt sebe sama.

Realistická očekávání – buďme upřímní

Musím říct něco, co mnoho průvodců neříká: šance českého maturanta na přijetí na Stanford jsou objektivně velmi nízké. Celková míra přijetí je 3,6 %, ale pro mezinárodní uchazeče – a zejména ze zemí, které nedodávají velký počet silných přihlášek (a Česko bohužel mezi ně patří); je situace ještě obtížnější. Stanford nezveřejňuje údaje o přijetí z jednotlivých zemí, ale lze bezpečně předpokládat, že z Česka je ročně přijímáno 0–3 studentů na bakalářské studium.

To neznamená, že se to nevyplatí zkusit. Znamená to, že byste měli:

1. Považovat Stanford za “ambiciózní školu” v rámci širší aplikační strategie, která zahrnuje 8–12 univerzit s různou úrovní selektivity. Více o sestavování seznamu univerzit najdete v našem průvodci aplikačním procesem.
2. Nezáviset pocit vlastní hodnoty na výsledku. Odmítnutí ze Stanfordu není odrazem vašich schopností – je to statistika. Většina odmítnutých uchazečů by měla na Stanfordu vynikající výsledky.
3. Zároveň zvážit evropské alternativy, které nabízejí vzdělání na světové úrovni s vyššími šancemi a nižšími náklady. Oxford a Cambridge mají míru přijetí 15–20 %. ETH Zurich, jediná evropská univerzita pravidelně v top 10 světa – přijímá na základě zkoušek. Imperial College London a UCL jsou dosažitelné s dobrou českou maturitou.
4. Pokud hledáte zkušenost “ve stylu Stanfordu” v Evropě, inovativní, podnikatelskou, technologickou – zkontrolujte EPFL v Lausanne (nazývaný “evropský MIT”) nebo TU Munich.

Ale pokud i přes tyto statistiky cítíte, že Stanford je vaše místo; pokud intelektuální vitalita pro vás není fráze, ale popis toho, jak žijete každý den – pak stojí za to věnovat čas napsání nejlepších esejů, jaké dokážete. Protože i když se na Stanford nedostanete, schopnost hluboké reflexe nad sebou, kterou si v procesu psaní těchto esejů rozvinete, se vám vyplatí v každé jiné přihlášce i v životě.

Proces redakce – od prvního návrhu k finální verzi

Napsání dobrého eseje na Stanford je iterativní proces. První návrh je téměř vždy špatný – a tak to má být. Zde je osvědčená metoda redakce:

Krok 1: Volné psaní (den 1). Nastavte si časovač na 20 minut a pište bez zastavení. Neredigujte, neopravujte, nemažte. Pište “proudem vědomí”; vše, co vás k danému tématu napadne. Cíl: dostat ze sebe syrový materiál.

Krok 2: Identifikace “klíčové myšlenky” (den 2–3). Přečtěte si svůj volný text a najděte jednu větu nebo jeden fragment, který je skutečně dobrý – autentický, konkrétní, překvapivý. To je vaše “klíčová myšlenka”. Celý esej by měl být postaven kolem ní. Zbytek vyhoďte.

Krok 3: První strukturální verze (den 4–7). Napište esej znovu, začínaje klíčovou myšlenkou. Struktura pro 250 slov: úvodní scéna (2–3 věty) → kontext (2–3 věty) → reflexe/závěr (2–3 věty). Nepište úvod, začněte in medias res.

Krok 4: Zkrácení o 20 % (den 8–10). Přečtěte si esej a odstraňte 20 % textu. Vyhoďte každé přídavné jméno, každou větu, která nepřidává novou informaci, každé “I believe that” a “I think that” (prostě řekněte, co si myslíte – nepřidávejte metakomentář). 250 slov po zkrácení by mělo znít jako 250 slov napsaných záměrně, ne jako 300 slov, z nichž bylo 50 odstraněno.

Krok 5: Zpětná vazba (den 11–14). Požádejte 2–3 osoby o názor. Ideální recenzent je někdo, kdo dobře zná angličtinu, ale především kdo zná vás; protože nejdůležitější otázka zní: “Zní tento esej jako já?”. Pokud recenzent řekne “je to hezky napsané, ale nezní to jako ty” – přepište to. Na Stanfordu je vyžadován TOEFL nebo IELTS; berte práci na esejích jako souběžné cvičení na zkoušku.

Krok 6: Čtení nahlas (den 15–17). Přečtěte si esej nahlas. Pokud se na nějaké větě zadrháváte, je příliš dlouhá nebo nepřirozená. Pokud něco zní jako “esej” a ne jako “mluvení” – zjednodušte to. Komise Stanfordu čte váš esej jako lidský hlas v jejich hlavě, ať zní přirozeně.

Krok 7: Finální korektura (den 18–20). Zkontrolujte gramatiku, interpunkci, limity slov. Pokud je to možné, požádejte rodilého mluvčího o závěrečnou korekturu. Jedna překlep nezničí vaši přihlášku – ale tři už mohou naznačovat nedostatek pozornosti k detailům.

Celý proces trvá 3–4 týdny na esej, a máte jich osm (tři velké + pět krátkých). Začněte alespoň 3–4 měsíce před uzávěrkou. Pokud aplikujete REA (1. listopadu), začněte pracovat na esejích v červenci. Více o nákladech a financování studia na Stanfordu; abyste věděli, zda je to pro vás finančně smysluplná investice.

Studentský život na Stanfordu – kontext pro vaše eseje

Abyste napsali dobré eseje na Stanford, musíte znát Stanford. Nestačí vědět, že je to prestižní univerzita v Silicon Valley. Musíte rozumět její kultuře, tradicím a hodnotám natolik dobře, abyste v esejích ukázali, proč je to vaše místo.

Stanford má jeden z nejkrásnějších kampusů na světě – 8 180 akrů (přes 33 km²) ve slunném Palo Alto, s architekturou Mission Revival, palmami, fontánami a Rodin Sculpture Garden. Prakticky 100 % studentů bakalářského studia žije na kampusu po celou dobu studia, což vytváří mimořádně silnou komunitu. Více o studentském životě si přečtete v našem průvodci kampusem Stanford.

Ale kampus není všechno. Stanford je kultura, ve které je překračování hranic disciplín normou. Student informatiky hraje v Stanford Symphony Orchestra. Studentka biologie vede startup v Stanford d.school. To je právě “intelektuální vitalita” v praxi; a proto byste v esejích měli ukázat, že máte zájmy i mimo svůj hlavní obor.

Blízkost Silicon Valley není náhoda – je to základ identity Stanfordu. Google, Hewlett-Packard, Yahoo, LinkedIn, Snapchat, Instagram; všechny byly založeny studenty nebo absolventy Stanfordu. Kultura podnikání je na kampusu všudypřítomná, ale ne agresivním způsobem nebo “grind culture” – spíše přirozeným předpokladem, že pokud máte dobrý nápad, měli byste ho realizovat. Pokud vás zajímá lokalita a její vliv na studium, přečtěte si náš článek Kde se nachází Stanford?.

Klíčové tradice Stanfordu, které stojí za to znát (a případně využít v esejích):

• Full Moon on the Quad, tradice líbání za úplňku na Main Quad
• Fountain hopping – studenti skáčou do fontán na kampusu po každé důležité události
• Big Game, každoroční zápas amerického fotbalu Stanford vs UC Berkeley
• Cardinal Red – barva Stanfordu, ne “vínová”, ne “tmavě červená”, Cardinal Red
• Stanford d.school (Hasso Plattner Institute of Design) – interdisciplinární centrum design thinking, otevřené studentům všech fakult

V eseji o tom, na co se těšíte na Stanfordu (krátká odpověď 5), uveďte něco konkrétního; ne “inspirativní prostředí”, ale např. “chci absolvovat kurz CS 106A a zároveň se připojit k Stanford Daily jako fotograf, protože mě zajímá, jak se vizuální vyprávění příběhů změní díky AI”. To ukazuje, že znáte univerzitu a máte konkrétní plán.

Psaní “eseje pro spolubydlícího” – krok za krokem

Esej pro spolubydlícího je nejnestandardnější prvek přihlášky na Stanford a zároveň esej, který českým uchazečům způsobuje největší potíže. Proto mu věnuji samostatnou sekci.

Co NEPSAT do eseje pro spolubydlícího:

• Seznam svých úspěchů ve formě “ahoj, jsem Anička, získala jsem zlatou medaili na olympiádě…”
• Abstraktní prohlášení o hodnotách (“cením si přátelství a poctivosti”)
• To, co už je v seznamu aktivit nebo v jiných esejích
• Vtipy, které jsou vtipné jen pro vás (ale malý humor je žádoucí)

Co psát do eseje pro spolubydlícího:

Představte si, že skutečně píšete zprávu osobě, se kterou budete za tři měsíce bydlet. Co byste chtěli, aby o vás tato osoba věděla, než přijedete? Jaké vaše zvláštnosti ji mohou překvapit? Jaký rituál je pro vás důležitý? Co děláte, když nemůžete usnout?

Je to esej, ve kterém můžete říct: “Mám posedlost vařením knedlíků a hodlám přesvědčit celou chodbu, že je to nejlepší jídlo na světě. Varuji: vůně budou intenzivní, ale konečný výsledek za to stojí.” Nebo: “Pravděpodobně mě zastihnete ve 2 ráno s poznámkovým blokem, protože jsem právě dostal nápad, který nemůžu ztratit. Na oplátku se zavazuji ráno dělat kávu – tureckou, na trpělivém ohni.”

Esej pro spolubydlícího by měl vyvolat u čtenáře myšlenku: “Chtěl bych s touto osobou bydlet.” Ne proto, že je “působivá”; ale proto, že je zajímavá, vřelá a autentická.

Shrnutí – psaní esejů na Stanford je psaní o sobě

Eseje na Stanford nejsou “dodatečné aplikační požadavky”, které je třeba “odškrtnout”. Jsou ústředním prvkem vaší přihlášky – jediným místem, kde komise slyší váš hlas. Při míře přijetí 3,6 % a více než 56 000 přihláškách ročně jsou eseje tím, co odděluje uchazeče “dobré na papíře” od uchazečů, které Stanford skutečně chce na svém kampusu.

Pamatujte na tři základní pravidla. Za prvé: intelektuální vitalita není prohlášení, je to způsob bytí; ukažte ji v konkrétních scénách a okamžicích, ne v abstraktních větách o “vášni pro učení”. Za druhé: osm textů je jeden portrét – naplánujte je dohromady, neopakujte se, ať každý esej odhaluje nový rozměr vaší osobnosti. Za třetí: vaše české pozadí je výhoda, ne překážka; využijte dvojí kulturní perspektivu, která činí vaše eseje unikátními na pozadí 50 000 amerických přihlášek.

Buďme realisté: šance českého maturanta na Stanford jsou objektivně nízké. Ale práce na esejích, kterou vykonáte – hluboká reflexe nad sebou, cvičení psaní v cizím jazyce, analýza svých hodnot a motivací; to jsou dovednosti, které se vám vyplatí bez ohledu na výsledek. Stejné eseje (přizpůsobené promptům) se vám budou hodit na Harvard, MIT, Yale a desítky dalších univerzit.

Další kroky

1. Přečtěte si náš komplexní průvodce o přihláškových esejích – zahrnuje Common App esej, který je na Stanfordu vyžadován
2. Začněte s mapou esejů; vypište 10 klíčových aspektů sebe sama a přiřaďte je k 8 textům na Stanford
3. Připravte angličtinu – složte TOEFL nebo IELTS a cvičte psaní na prepclass.io se zpětnou vazbou AI
4. Složte SAT – Stanford je test-optional, ale výsledek 1550+ posiluje přihlášku. Cvičte na okiro.io
5. Zkontrolujte náklady a stipendia na Stanfordu – Stanford nabízí plnou need-based pomoc, ale musíte vědět, jak systém funguje
6. Začněte psát minimálně 4 měsíce před uzávěrkou, dobré eseje se nedají napsat za týden

Zkontrolujte také naše další průvodce: přijímací řízení na Stanford krok za krokem, studentský život na Stanfordu, nejlepší studijní obory na Stanfordu a srovnání Harvard vs MIT vs Stanford. Hodně štěstí – a pamatujte, že nejlepší esej je ten, který by nikdo jiný na světě nemohl napsat. Protože nikdo jiný na světě nejste vy.