Motivační dopis na studium v Evropě – jak napsat a příklady 2026

Sedíte před prázdným dokumentem. Kurzor bliká. Na obrazovce je otevřeno šest záložek – stránka univerzity, studentské fórum, dva články o tom „jak napsat motivation letter”, vyhledávač synonym a Google Translate s otevřeným překladem slova „angažovanost”. Za pět týdnů vyprší uzávěrka přihlášek na Bocconi a vy nemáte ještě ani jednu větu. Víte, že tento text – 500, 800, možná 1000 slov – rozhodne o tom, zda vás někdo na druhé straně Evropy shledá dostatečně zajímavým, motivovaným a zralým na studium na jedné z nejlepších univerzit na kontinentu. A víte, že samotný výsledek maturity, samotný výsledek SAT, samotné známky nestačí.

Motivační dopis je váš hlas v evropském přijímacím řízení. V americkém systému máte Common App Essay, v britském – Personal Statement přes UCAS. Ale na univerzitách kontinentální Evropy – od Itálie, přes Nizozemsko, Německo, Francii, po Španělsko a Švýcarsko – je to právě motivation letter, dokument, ve kterém vyprávíte svůj příběh. A na rozdíl od formulářů s checkboxami a nahráváním diplomů, motivační dopis nemá jednu univerzální šablonu. Každá země, každá univerzita, někdy i každý program má vlastní očekávání ohledně formátu, délky a tónu.

V tomto průvodci vás provedu vším, co potřebujete vědět: od rozdílů mezi motivačním dopisem a Personal Statement a College Essay, přes požadavky v konkrétních evropských zemích, až po strukturu textu, příklady silných úvodů, nejčastější chyby a proces úprav. Pokud hledáte informace o konkrétní zemi, podívejte se do našich průvodců po studiu v Itálii, Nizozemsku, Německu, Španělsku či Francii. A pokud vás zajímají stipendia, podívejte se na náš průvodce stipendii v Evropě.

Motivační dopis vs Personal Statement vs College Essay – čím se liší?

Pokud se hlásíte zároveň na univerzity v kontinentální Evropě, Velké Británii a USA – a mnoho českých uchazečů tak činí – musíte pochopit, že motivation letter, Personal Statement a College Essay jsou tři zcela odlišné dokumenty. Ačkoliv všechny tři slouží k „vyprávění o sobě”, liší se filozofií, strukturou, tónem a tím, co čtenář hledá. Zacházet s nimi zaměnitelně – kopírovat Personal Statement do formuláře na Bocconi nebo překládat Common App Essay na motivation letter – je jednou z nejčastějších chyb českých uchazečů.

Personal Statement (UK/UCAS) je akademický text. 4 000 znaků včetně mezer, asi 600 slov. Jde na pět univerzit najednou (protože podáváte jednu přihlášku UCAS), takže nemůžete psát „proč tato konkrétní univerzita”. 80 % obsahu by se mělo týkat vašeho zájmu o obor – co jste četli, jaké otázky si kladete, jaké projekty jste realizovali. 20 % je kontext: mimoškolní aktivity, dovednosti, vlastnosti. Tón: vážný, akademický, ale s osobností. Více v našem průvodci Personal Statement.

College Essay (USA/Common App) je osobní text. 650 slov. Píše se jako odpověď na jeden ze sedmi promptů Common App – a zde paradoxně jde nejméně o akademii. Americké univerzity chtějí vidět, kdo jste jako člověk: vaše hodnoty, reflexe, způsob vnímání světa. Tón: velmi osobní, narativní, někdy intimní. Nejlepší eseje se čtou jako krátké povídky.

Motivační dopis (kontinentální Evropa) je něco mezi. Je praktičtější než oba výše uvedené. Komise chce vědět tři věci: proč tento obor, proč tato univerzita a co přinášíte. Tón: profesionální, ale angažovaný. Ne tak akademický jako Personal Statement, ne tak osobní jako College Essay. Nejdůležitější rozdíl: motivační dopis je psán pro konkrétní univerzitu – musíte ukázat, že znáte program, výzkum, didaktický přístup a vysvětlit, proč se to hodí právě k vám. Kopírování stejného textu na Bocconi a TU Munich je recept na odmítnutí.

Kdy je motivační dopis vyžadován? Mapa zemí a univerzit

Ne každá evropská univerzita vyžaduje motivační dopis – ale většina univerzit, na které se čeští uchazeči nejraději hlásí, ano. Zde je přehled.

Itálie – motivační dopis je standardním prvkem přihlášky na soukromých univerzitách (Bocconi, Politecnico di Milano, LUISS) a pro část anglicky vyučovaných programů veřejných univerzit (Sapienza, Univerzita v Bologni). Na Bocconi je to jedno z hlavních kritérií výběru. Na veřejných univerzitách s italsky vyučovanými programy často stačí samotná procedura pre-enrollment.

Nizozemsko – téměř všechny anglicky vyučované programy na výzkumných univerzitách (University of Amsterdam, Maastricht University, TU Delft, Erasmus University Rotterdam) vyžadují motivační dopis jako součást přihlášky přes Studielink. Nizozemské univerzity kladou velký důraz na Problem-Based Learning (PBL) – v dopise je vhodné se na tuto metodu odvolat.

Německo – na anglicky vyučovaných programech univerzit jako TU Munich, LMU Munich nebo Humboldt-Universität je vyžadován Motivationsschreiben. Na německy vyučovaných programech jsou požadavky různorodé – podrobnosti.

Francie – lettre de motivation je standardem na Sciences Po, HEC Paris, ESSEC a většině Grandes Ecoles. Francouzské univerzity si cení kulturního kontextu a schopnosti argumentace.

Španělsko – soukromé univerzity jako IE University a ESADE vyžadují kratší, dynamičtější dopis. Veřejné univerzity méně často.

Švýcarsko – ETH Zurich a EPFL vyžadují motivační dopis pro magisterské studium a část bakalářských programů. Důraz je kladen na výzkumné zkušenosti a soulad s výzkumnou skupinou.

Struktura motivačního dopisu – šest prvků, které musí obsahovat každý silný text

Neexistuje jedna univerzální šablona motivačního dopisu, ale existuje logická struktura, kterou používají prakticky všichni přijatí uchazeči. Není to schéma, které omezuje vaši kreativitu – jsou to rámce, které vám pomohou vyprávět váš příběh způsobem, jaký čtenář očekává. Recenzent na Bocconi nebo TU Munich má v průměru 3–5 minut na váš dopis. Pokud po prvním odstavci neví, o čem píšete – přejde k další přihlášce.

1. Úvod: háček a kontext (1–2 odstavce)

První dvě věty rozhodují o tom, zda recenzent přečte zbytek. Nezačínejte „Vážená přijímací komise, tímto dopisem bych se rád ucházel o přijetí do programu…” – to je věta, která se objevuje v 90 % dopisů a způsobí, že čtenář okamžitě ztratí zájem. Každý dopis tak začíná. Váš by neměl.

Místo toho začněte konkrétní scénou, otázkou nebo momentem, který přirozeně uvádí váš zájem o obor. Nemusí to být dramatický příběh – ale musí být pravdivý a specifický. Detail je váš přítel. „Když jsem na praxi v advokátní kanceláři v Praze poprvé četl rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci Google vs CNIL, pochopil jsem, že právo nejsou jen kodexy – je to nástroj pro formování digitální reality” – to je úvod, který upoutá pozornost. „Od dětství mě fascinuje právo” – to je úvod, který neříká nic.

2. Proč tento obor? Akademická motivace (1–2 odstavce)

Zde vysvětlíte, odkud se vzal váš zájem o tento obor – a proč je hlubší než „protože mám z tohoto předmětu dobré známky”. Ukažte trajektorii: jaké zkušenosti, četba, projekty nebo otázky vás dovedly k momentu, kdy víte, že chcete studovat právě toto. Spojte zkušenosti s reflexí – nestačí říct „účastnil jsem se matematické soutěže”, musíte říct, co vám to dalo a jak to změnilo vaše myšlení.

Nejlepší odstavce o akademické motivaci spojují konkrétní zkušenost s intelektuální otázkou. Příklad: „Když jsem v rámci ekonometrického projektu na střední škole analyzoval burzovní data, všiml jsem si, že klasické modely VaR systematicky podceňují riziko extrémních událostí. Začal jsem číst o modelech extrémů – a právě tato mezera mezi teorií a realitou je důvodem, proč chci studovat kvantitativní finance.”

3. Proč tato univerzita? Odstavec „Why us?” (1–2 odstavce)

To je nejdůležitější část motivačního dopisu – a zároveň ta, kterou uchazeči nejčastěji pokazí. Komise chce vědět, že znáte jejich program, ne že jste zkopírovali popis z hlavní stránky. „Bocconi je jednou z nejlepších obchodních univerzit v Evropě” je věta, která nepřidává žádnou hodnotu – oni vědí, kdo jsou.

Místo toho prokažte konkrétní znalosti: jmenujte profesora, jehož výzkum vás zajímá. Zmiňte konkrétní kurz v sylabu, který odpovídá na vaše výzkumné otázky. Odkazujte na specifickou didaktickou metodu (např. metoda případových studií na Bocconi, PBL na Maastricht, sokratovský seminář na Sciences Po). Ukažte, že jste si přečetli sylabus, podívali se na stránky kateder, možná jste dokonce mluvili se současnými studenty. To vyžaduje úsilí – ale právě o to jde.

4. Co přinášíte? Vaše zkušenosti a dovednosti (1–2 odstavce)

Zde nejde o seznam úspěchů – jde o to, jak vás vaše dosavadní zkušenosti připravují na tento program a co přinesete do studentské komunity. Dobrovolnictví, stáže, školní projekty, mimoškolní aktivity – vše, co ukazuje, že máte nejen znalosti, ale i iniciativu, samostatnost, schopnost pracovat v týmu.

Klíčové pravidlo: spojte zkušenost s dovedností a dovednost s programem. Nepište „byl jsem předsedou studentské rady” – pište „jako předseda studentské rady jsem koordinoval 15členný tým a naučil jsem se řídit projekty v podmínkách omezeného rozpočtu – dovednosti, které mi budou nezbytné v modulu project management ve druhém ročníku programu MIM na Bocconi”.

5. Budoucí cíle (1 odstavec)

Evropské univerzity – více než americké – chtějí vědět, kam směřujete. Nemusíte mít hotový kariérní plán na 20 let, ale měli byste mít vizi: co chcete dělat po studiu, jak se tento program zapadá do vaší cesty, jaké problémy chcete řešit. Komise hledá studenty, kteří berou studium jako krok konkrétním směrem – ne jako „moratorium” před dospělým životem.

Buďte realističtí, ale ambiciózní. „Chci se stát generálním ředitelem Googlu” zní naivně. „Po dokončení finančního programu chci nastoupit do týmu kvantitativního výzkumu v evropském hedgeovém fondu a dlouhodobě rozvíjet modely klimatického rizika ve finančním sektoru” – to je cíl, který zní zrale a je logicky spojen s programem.

6. Závěr (1 odstavec)

Stručný, elegantní, bez zbytečných poděkování. Shrňte ve dvou větách, proč jste ideálním kandidátem na tento program. Neopakujte celý dopis – uzavřete ho odkazem na úvod nebo na vaši hlavní motivaci. Vyhněte se formulaci „bude mi nesmírně potěšením, pokud…” – to je příliš pasivní. Lépe: „Jsem přesvědčen, že program X na univerzitě Y je nejlepším místem, kde mohu rozvíjet své zájmy Z a připravit se na A.”

Požadavky v jednotlivých zemích – co je kde důležité

Evropské univerzity nejsou monolit. Každá země má vlastní akademickou a přijímací kulturu – a motivační dopis, který nadchne komisi na Sciences Po, může být zcela neadekvátní na TU Munich. Níže rozebírám klíčové rozdíly.

Itálie: Bocconi, Polimi, Sapienza, Bologna

Na Bocconi je motivační dopis klíčovým prvkem přihlášky – vedle výsledků testů (SAT nebo test Bocconi) a školních známek. Univerzita hledá uchazeče s analytickým myšlením, globální perspektivou a jasnou vizí kariéry. Nepište obecné fráze o „vášni pro byznys” – napište, jaký konkrétní ekonomický problém chcete řešit a proč je přístup Bocconi (interdisciplinarita, zaměření na Evropu, metoda případových studií) pro to nejlepší. Typická délka: 500–750 slov.

Na Politecnico di Milano se důraz přesouvá na technické dovednosti a konkrétní projekty. Pokud se hlásíte na inženýrství nebo architekturu, ukažte portfolio zkušeností: školní projekty, soutěže, samostatné experimenty. Na Sapienza a Bolognu jsou požadavky o něco méně formalizované, ale motivační dopis stále pomáhá vyniknout mezi stovkami přihlášek.

Pokud skládáte SAT pro potřeby italských univerzit, připravte se na okiro.io – platformě s tisíci tréninkových otázek a adaptivní praxí. Výsledek SAT 1300+ je solidním základem pro Bocconi a 1400+ vás řadí mezi velmi konkurenceschopné uchazeče.

Nizozemsko: Amsterdam, Maastricht, Delft, Rotterdam

Nizozemské univerzity kladou výjimečný důraz na samostatnost (self-reliance) a schopnost učit se (learning how to learn). Není to náhoda – nizozemský systém vysokoškolského vzdělávání je postaven na předpokladu, že student není pasivním příjemcem vědomostí, ale aktivním účastníkem procesu. Na Maastricht University systém PBL (Problem-Based Learning) znamená, že od prvního dne pracujete v malých skupinách na reálných problémech – bez přednášek vedených ex cathedra.

V motivačním dopise na nizozemskou univerzitu ukažte, že tomuto přístupu rozumíte a že vám vyhovuje. Popište situace, ve kterých jste samostatně hledali řešení, pracovali v týmu, převzali iniciativu. Přiložte k dopisu CV – většina nizozemských univerzit vyžaduje oba dokumenty.

Německo: TU Munich, LMU, Humboldt

Německý Motivationsschreiben je nejvíce strukturální a akademický motivační dopis v Evropě. TU Munich očekává dopis, který jasně odpovídá na tři otázky: proč tento obor (akademická motivace), proč TUM (soulad s univerzitou) a jaké máte kvalifikace (zkušenosti, dovednosti). Struktura by měla být logická a jasná – Němci si cení přesnosti argumentace více než poetického stylu.

Na výzkumných programech (zejména na magisterském studiu) je vhodné odvolat se na konkrétní výzkumné skupiny a publikace pracovníků katedry. Na LMU Munich může být dopis o něco více reflektivní – univerzita si cení interdisciplinarity a širokých zájmů.

Francie: Sciences Po, HEC, ESSEC

Francouzský lettre de motivation je forma, ve které je argumentace stejně důležitá jako obsah. Sciences Po hledá studenty s globálním povědomím, občanskou angažovaností a schopností analyzovat složité problémy. Váš dopis by měl ukázat, že sledujete aktuální dění, máte názor na společensko-politická témata a umíte ho argumentovat.

Na Sciences Po je důležité odkázat na jeden ze sedmi kampusů – každý má regionální specializaci (Evropa, Asie, Blízký východ atd.). Ukažte, proč jste si vybrali právě tento kampus a jak se jeho specializace zapadá do vašich zájmů. HEC a ESSEC hledají budoucí lídry – zde se více cení vize kariéry a vůdčí zkušenosti.

Španělsko: IE University, ESADE

IE University a ESADE jsou univerzity zaměřené na podnikavost a inovace. Motivační dopisy jsou kratší (400–700 slov), přímější a energičtější. Nepište dlouhé úvody – přejděte k věci. Ukažte, co jste již udělali (projekty, startupy, iniciativy), a ne jen co plánujete. Španělské soukromé univerzity si cení „doers” – lidí, kteří jednají.

Švýcarsko: ETH Zurich, EPFL, HSG

ETH Zurich a EPFL jsou univerzity s mimořádně vysokou úrovní výzkumu. Motivační dopis na tyto univerzity – zejména na magisterské úrovni – by se měl soustředit na vědecký soulad: jaký výzkum vás zajímá, jaké laboratorní zkušenosti máte, se kterou výzkumnou skupinou byste chtěli pracovat. Na HSG (Universität St. Gallen) je důraz více na byznys a interdisciplinaritu – zmiňte program CEMS a globální perspektivu.

Co dělat a čemu se vyhnout – kontrolní seznam motivačního dopisu

Silné úvody – příklady, které upoutají pozornost

První věta motivačního dopisu je jako první dojem při pohovoru – máte několik sekund na to, abyste zaujali. Zde je šest přístupů k úvodu, které fungují – každý s konkrétním příkladem.

Jak zkoumat univerzitu, abyste napsali přesvědčivý odstavec „Why us?”

Odstavec „proč tato univerzita” je testem, zda tam opravdu chcete studovat – nebo zda jen hledáte prestižní jméno na diplomu. Komise rozpozná generický text okamžitě. Zde je konkrétní proces výzkumu, krok za krokem.

Krok 1: Prostudujte sylabus. Přejděte na stránku programu a přečtěte si popis každého kurzu – nejen názvy, ale i popisy (course descriptions). Najděte 2–3 kurzy, které přímo odpovídají vašim zájmům. Poznamenejte si jejich názvy a vysvětlete v dopise, proč vás zajímají.

Krok 2: Zkontrolujte akademický sbor. Přejděte na stránku katedry a přečtěte si profily profesorů. Kdo provádí výzkum v oboru, který vás fascinuje? Jaké publikace má na kontě? Nemusíte rozumět každému vědeckému článku – ale měli byste být schopni říct, co vás na tomto výzkumu zajímá. Jmenování profesora v motivačním dopise je silným signálem, že jste si udělali domácí úkol.

Krok 3: Přečtěte si blogy a studentská média. Každá velká univerzita má studentský blog, noviny nebo komunitu na LinkedIn/Reddit. Čtěte, co píší současní studenti o programu: co je překvapilo, co je nejlepší, jaké jsou výzvy. To vám dá perspektivu, kterou na oficiální stránce nenajdete.

Krok 4: Zkontrolujte mimoškolní možnosti. Studentské kluby, soutěže případových studií, výměnné programy, startupové inkubátory – každá univerzita má něco unikátního. Na Bocconi je to Bocconi Students for Management Consulting, na Sciences Po – četná debatní sdružení, na TU Munich – laboratoře a partnerství s průmyslem. Najděte jedno nebo dvě, která vás opravdu zajímají.

Krok 5: Promluvte si s někým, kdo tam studuje. LinkedIn je váš nástroj. Vyhledejte studenty z České republiky na daném programu a pošlete jim zprávu. Většina ráda odpoví. 15 minut rozhovoru se současným studentem vám dá více materiálu než hodina prohlížení stránek univerzity.

Krok 6: Spojte výzkum s vlastním příběhem. Nestačí vyjmenovat fakta o univerzitě – musíte vysvětlit, proč se to hodí k vám. „TU Munich provádí výzkum kompozitních materiálů” – to je fakt. „Výzkum prof. Müllera v oblasti kompozitních materiálů na TUM přímo navazuje na můj školní projekt, ve kterém jsem testoval pevnost různých kompozitů v ohybu – a chci v této práci pokračovat v rámci mé bakalářské práce” – to je spojení.

Proces úprav a nejčastější chyby

Psaní motivačního dopisu je iterativní proces. Vaše první verze nebude finální verzí – a to je normální. Zde je, jak vypadá zdravý proces psaní.

Týden 1–2: Brainstorming a poznámky. Nezačínejte psaním dopisu. Začněte odpověďmi na otázky: proč tento obor? Jaké zkušenosti mě formovaly? Co přináším? Kam směřuji? Zapište si vše – chaoticky, bez autocenzury. Poté vyhoďte 70 % a nechte to, co je opravdu důležité.

Týden 2–3: První návrh. Napište celý text, aniž byste se starali o styl. Cílem je přenést obsah na papír. Neupravujte během psaní – to zabije tok. Napište příliš mnoho a poté zkraťte.

Týden 3–4: Strukturální úpravy. Přečtěte si dopis nahlas. Je logický? Vede každý odstavec k dalšímu? Je tam odstavec „proč tato univerzita”? Upoutá úvod pozornost? Přestavte strukturu, pokud je to nutné.

Týden 4–5: Stylistické úpravy. Nyní se zaměřte na jazyk. Zkraťte věty. Vyhoďte přídavná jména. Změňte trpný rod na činný. Zkontrolujte, zda neopakujete stejná slova. Každá věta by měla přidávat něco nového.

Týden 5–6: Zpětná vazba. Dejte přečíst dopis 2–3 lidem – a nevybírejte lidi, kteří řeknou „super, pošli!”. Vyberte někoho, kdo bude upřímný. Nejlépe: učitel angličtiny, mentor se zkušenostmi s přihláškami, současný student univerzity, na kterou se hlásíte. Mentoři College Council – absolventi Bocconi, ETH, Sciences Po, TU Munich a dalších špičkových univerzit – pravidelně pomáhají uchazečům dopracovat motivační dopisy.

Týden 6–8: Finální verze. Proveďte opravy po zpětné vazbě. Přečtěte si ještě jednou nahlas. Zkontrolujte gramatiku (Grammarly, LanguageTool). Zkontrolujte formátování. Zkontrolujte limit slov. Odešlete.

10 nejčastějších chyb v motivačních dopisech českých uchazečů

1. Kopírování jednoho dopisu na mnoho univerzit – recenzent vidí, že text není psán pro něj.
2. Začínání „Od dětství mě fascinuje…” – klišé, které nic neříká. Začněte konkrétním.
3. Chybějící odstavec „proč tato univerzita” – nebo obecný odstavec, který by se mohl týkat jakékoli univerzity.
4. Seznam úspěchů bez reflexe – dopis se čte jako CV v próze. Spojte fakta s myšlenkou.
5. Příliš formální tón – „zdvořile žádám o posouzení mé kandidatury”. To není žádost na úřad.
6. Příliš osobní tón – anekdoty o rodině a dětství bez spojení s programem.
7. Překlad z češtiny – věty jsou příliš dlouhé, pasivní konstrukce, fráze. Pište rovnou v angličtině.
8. Chybějící konkrétní údaje – „jsem motivovaný”, „mám vášeň”, „chci se rozvíjet” – to jsou prázdná slova bez důkazů.
9. Překročení limitu slov – pokud univerzita říká 750 slov, napište 700–750. Nikdy 800.
10. Odeslání bez korektury – překlepy, gramatické chyby a formátování jsou signálem nedostatku profesionality.

Pokud se chcete těmto chybám vyhnout s pomocí zkušených mentorů, využijte služby přípravy esejů College Council. Naši mentoři jsou absolventi předních evropských univerzit, kteří tímto procesem prošli sami – a vědí, co přijímací komise hledají. Můžete si také domluvit bezplatnou úvodní konzultaci, abyste prodiskutovali svou strategii přihlášky.

Jak College Council pomáhá napsat motivační dopis, který otevírá dveře

Psaní motivačního dopisu samostatně je jako stavění nábytku z IKEA bez návodu – technicky možné, ale výsledek zřídka vypadá jako na obrázku. Proto stovky českých uchazečů na evropské univerzity pracují s mentory College Council, kteří nejen vědí, jak by měl vypadat silný dopis – ale sami prošli přijímacím řízením na univerzitách, na které se hlásíte.

Co získáte, když s námi budete pracovat?

• Mentor z vaší cílové univerzity. Náš tým tvoří absolventi a studenti Bocconi, ETH Zurich, Sciences Po, TU Munich, LMU, Maastricht University a mnoha dalších. Váš mentor zná přijímací proces z první ruky – protože jím sám prošel.
• Strategii, ne šablonu. Nedáváme vám hotový text k podpisu. Pomáháme vám objevit váš příběh, vybudovat strukturu dopisu a vyjádřit ho způsobem, který osloví komisi.
• Upřímnou, profesionální zpětnou vazbu. 3–5 kol úprav s detailními komentáři ke každému odstavci, větě a slovu.
• Znalosti, co komise hledají. Každá univerzita a každá země mají svá specifika. Váš mentor ví, co si cení na Bocconi (analytické myšlení, globální perspektiva), a co na Sciences Po (společenská angažovanost, argumentace).

Podívejte se na naši službu přípravy esejů a motivačních dopisů nebo komplexní balíček přípravy na studium v Evropě, který zahrnuje motivační dopis, strategii přihlášky, výběr univerzit a přípravu na testy. Máte otázky? Domluvte si bezplatnou konzultaci – promluvíme si o vaší situaci a pomůžeme vám naplánovat další kroky.

Pokud skládáte SAT pro potřeby evropských univerzit (Bocconi, IE, ESADE), připravte se s okiro.io – platformou s adaptivní praxí a tisíci otázek. Pro přípravu na jazykové certifikáty (TOEFL, IELTS) se podívejte na prepclass.io.

Shrnutí – váš motivační dopis je investicí do budoucnosti

Motivační dopis není formalita k odškrtnutí. Je to jediné místo v evropské přihlášce, kde komise slyší váš hlas – a na základě několika stovek slov rozhoduje, zda vás chce poznat blíže. Při desítkách nebo stovkách přihlášek na jedno místo je motivační dopis prvkem, který odlišuje „dobré uchazeče na papíře” od „uchazečů, které chceme mít na naší univerzitě”.

Pamatujte na pět základních pravidel. Za prvé: personalizujte pro každou univerzitu – odstavec „proč tato univerzita” je testem, zda tam opravdu chcete studovat. Za druhé: začněte konkrétním, ne klišé – první věta rozhoduje o tom, zda recenzent čte dál. Za třetí: spojte zkušenosti s reflexí – ne seznam úspěchů, ale příběh o tom, kdo jste a kam směřujete. Za čtvrté: pište svým hlasem – univerzity hledají autentičnost, ne perfektní prózu. Za páté: upravujte, upravujte, upravujte – první verze nikdy není finální verzí.

Pokud cítíte, že potřebujete podporu – nejste sami. Stovky českých uchazečů každý rok pracují s mentory College Council, aby přeměnili syrové nápady v motivační dopis, který otevírá dveře na univerzity jako Bocconi, Sciences Po, TU Munich nebo ETH Zurich. Domluvte si bezplatnou konzultaci a promluvme si o vašich cílech.

Další kroky

1. Vyberte univerzity a zkontrolujte požadavky – přejděte na přijímací stránku každého programu a poznamenejte si limity slov, formáty a uzávěrky.
2. Začněte s výzkumem – přečtěte si sylabus, zkontrolujte akademický sbor, promluvte si se současnými studenty na LinkedIn.
3. Napište brainstorming – odpovězte na otázky: proč tento obor? proč tato univerzita? co přináším?
4. Dejte si čas – minimálně 4–6 týdnů na celý proces. Nepište dopis na poslední noc.
5. Připravte se na SAT – pokud se hlásíte na univerzity akceptující SAT (Bocconi, IE, ESADE), cvičte na okiro.io.
6. Složte jazykový certifikát – TOEFL nebo IELTS s prepclass.io.
7. Získejte zpětnou vazbu – od mentora, učitele, současného studenta nebo mentorů College Council.

Přečtěte si také:

• Jak napsat Personal Statement na studium v UK – průvodce
• Studium v Itálii – SAT, Sapienza, Bologna, Polimi
• Univerzita Bocconi – průvodce pro uchazeče
• Studium v Nizozemsku – univerzity akceptující SAT
• Studium v Německu s SAT – TU Munich a další univerzity
• Studium ve Španělsku – IE University, ESADE
• Studium na Sciences Po v Paříži – průvodce
• Studium na TU Munich – průvodce
• Studium na Univerzitě v Bologni – průvodce
• Stipendia na studium v Evropě – průvodce