Vášeň nade vše
Ve světě, kde se úspěch často měří čísly na vysvědčení, se Bartłomiej Wojciechowski vydal jinou cestou. Tento mladý chemik z Lubušského vojvodství dokazuje, že skutečné úspěchy se rodí z vášně, nikoli z honby za známkami. Laureát 70. Chemické olympiády, dvojnásobný vítěz Olympiády ochrany životního prostředí a udržitelné chemie, držitel zlaté medaile z Mezinárodní chemické olympiády Lavoisiera – to je jen špička ledovce jeho úspěchů. Cesta k úspěchu však nebyla dlážděna růžemi. “Mým největším neúspěchem byl předchozí školní rok,” přiznává Bartłomiej. Navzdory impozantnímu seznamu titulů mu chyběly dva body do finále Chemické olympiády.
“Tehdy jsem měl chvíli, kdy jsem si myslel, že už lepší nebudu a nemá smysl se dál snažit.”
Neúspěch se však ukázal být odrazovým můstkem k úspěchu. Po několika měsících přestávky se Bartłomiej vrátil ke studiu s novou energií. “Celé prázdniny a školní rok jsem strávil v laboratoři a s knihami,” říká. Výsledek? Titul laureáta 70. Chemické olympiády, který považuje za svůj největší úspěch.
Velké ambice
Vášní Bartłomieje je organická chemie. “Líbí se mi na ní, že je ze všech oborů nejlogičtější a zároveň pravděpodobně nejrozsáhlejší,” vysvětluje. Jeho ambicí je pracovat na syntéze léků, což může v budoucnu přispět k rozvoji medicíny. Bartłomiej nespí na vavřínech. Organizuje vědecké tábory pro ostatní studenty a plánuje založit Chemickou soutěž pojmenovanou po Marii Skłodowské-Curie. “Vždy mě těší možnost předávat vědomosti dál,” říká. Budoucnost se pro něj rýsuje v jasných barvách. Plánuje studium chemie v zahraničí, kde – jak tvrdí – jsou větší možnosti rozvoje. Inspirací je pro něj prof. Mieczysław Mąkosza, chemik mezinárodní slávy. Bartłomiej má také své myšlenky na téma chemického vzdělávání v Česku.
“Učební plán potřebuje značnou reformu – takovým směrem, který studentům umožní lépe pochopit chemii, a to i za cenu vynechání některých pokročilejších témat,”
- domnívá se Bartłomiej. Zajímavé je, že chemický génius má také sportovní duši. “Více než 10 let hraji volejbal,” prozrazuje Bartłomiej. Sport je pro něj formou odreagování od intenzivní vědecké práce.
Co radí mladším kolegům?
“Věnujte se tomu, co vás nejvíce baví. O několik let později bude úspěch a spokojenost mnohem větší než z nejvyššího průměru známek ve škole.”
Příběh Bartłomieje Wojciechowského není jen vyprávěním o vědeckých úspěších. Je to lekce o tom, jak důležité je jít za svou vášní, nevzdávat se tváří v tvář neúspěchům a sdílet vědomosti s ostatními. Je to také připomínka, že skutečný úspěch se neměří čísly na vysvědčení, ale radostí z toho, co člověk dělá.
Rozhovor s Bartłomiejem Wojciechowským
Jak vypadalo tvé dosavadní vzdělání? Byl jsi vždycky premiant?
Bartłomiej: Prakticky od začátku základní školy jsem byl nejlepší nebo alespoň v top3 ročníku. Tehdy množství vložené práce nemělo velký význam, více se počítal talent, proto jsem s malým (určitě z dnešní perspektivy) úsilím vždycky měl ty 6.0 (pozn. nejlepší známka v systému) a vysoká umístění ve školních soutěžích z různých předmětů. V 8. třídě jsem byl laureátem čtyř krajských soutěží a toto období bylo mým prvním kontaktem s olympijskou přípravou, alespoň v té době se mi to tak zdálo. Z dnešní perspektivy považuji čas na základní škole za trochu promarněný, i když toho nelituji. Určitě bych se podruhé tak nerozptyloval několika předměty a zároveň hlídal průměr známek. Na gymnáziu jsem se už věnoval jen chemii, protože mi to dělalo největší radost a zůstal jsem u toho dodnes. V prvním ročníku jsem se ještě staral o průměr, ale pak už pro mě neměl žádný význam (v kontextu přihlášek na studia v USA to možná byla chyba, ale při učení na Chemickou olympiádu by jeho hlídání pro mě stejně bylo nemožné). Od té doby dělám prostě to, co mě baví, a myslím, že to je jeden z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují dosahování úspěchů.
Kromě studia, jaké máš vášně a koníčky? Jak rád trávíš volný čas?
Bartłomiej: Více než 10 let hraji volejbal. Kdysi jsem to dělal na poměrně vysoké úrovni v mé věkové kategorii, ale od té doby, co jsem šel na gymnázium, už to nedělám „vážně“. Hraji ve školním týmu a je to pro mě forma odreagování od práce. Teď mám na volejbal velmi málo času, protože poslední dva roky byly opravdu intenzivní, ale vždy, když už najdu čas a sílu, přijdu na trénink, abych se trochu odreagoval, protože hraní mi stále dělá velkou radost.
Jaký je tvůj oblíbený film, kniha nebo fiktivní postava a proč?
Bartłomiej: Asi nejvíce mám rád Zaklínače, jak knihy, tak hry. Obecně mám rád fantasy, ale Zaklínače si obzvláště cením za to, jakým jazykem byl napsán a za skvěle vybudovaný svět. Velmi se mi líbí postava Geralta, pravděpodobně proto, že mi velmi vyhovuje jeho morálka, i když je velmi složitou a ne zcela jednoznačnou postavou.
Jaké hodnoty jsou pro tebe v životě nejdůležitější?
Bartłomiej: K dnešnímu dni je pro mě rozhodně nejdůležitější dělat něco, co mi dělá radost. Teď jsem ještě ve fázi, kdy je snadné měnit vizi budoucnosti, ale s věkem je to stále obtížnější, proto se při přemýšlení o budoucnosti snažím vybrat si takovou kariéru, abych dalších 40 nebo 50 let chodil do práce s úsměvem, a ne za trest.
Jaký byl tvůj největší úspěch a jaký největší neúspěch? Co tě naučily?
Bartłomiej: Mým největším neúspěchem byl předchozí školní rok. Pro mnohé se to zdá přinejmenším směšné, protože jsem byl laureátem Olympiády ochrany životního prostředí a udržitelné chemie, laureátem Olympiády „O diamantový index AGH“ a laureátem Chemické soutěže Gdaňské polytechniky, ale pro mě to byly jen vedlejší úkoly, na které jsem se příliš nepřipravoval. Celou dobu byl hlavním cílem finále Chemické olympiády, na kterou jsem se nepřetržitě připravoval rok. Chyběly mi dva body a tehdy jsem měl chvíli, kdy jsem si myslel, že už lepší nebudu a nemá smysl se dál snažit, je lepší věnovat se škole. Udělal jsem si dlouhou přestávku a teprve po několika měsících jsem se rozhodl znovu věnovat chemii. Nadšení se vrátilo, celé prázdniny a školní rok jsem strávil v laboratoři a s knihami, dnes jsem laureátem 70. Chemické olympiády a to považuji za svůj největší úspěch. Během té doby jsem si hodně věcí srovnal v hlavě, dospěl jsem k tomu, že pokrok přichází s časem a vždy mohu být lepší. Teď to, co dělám, miluji jako nikdy předtím a plánuji u toho zůstat natrvalo.
Kdybys se mohl vrátit v čase, co bys poradil sám sobě jako dítěti?
Bartłomiej: Řekl bych jen tolik, abych se věnoval tomu, co mě nejvíce baví, a o několik let později bude úspěch a spokojenost mnohem větší než z nejvyššího průměru známek ve škole a získávání titulů v krajských soutěžích z poloviny předmětů najednou.
Jaká oblast chemie tě fascinuje nejvíce a proč?
Bartłomiej: Rozhodně nejvíce mám rád organickou chemii. Hlavně se mi na ní líbí, že je ze všech oborů nejlogičtější a zároveň pravděpodobně nejrozsáhlejší. To umožňuje poměrně dobré poznání v obecném pojetí a následně dává možnosti specializovat se na užší „podobory“. Kromě toho se většina nejdůležitějších objevů v chemii týkala právě organické chemie, což ukazuje, jak důležitá je mezi ostatními obory.
Myslíš si, že chemické objevy mohou být klíčem k řešení některých zdravotních nebo environmentálních problémů?
Bartłomiej: Medicína je silně založena na lécích, neustále se zavádějí nové přípravky nebo vylepšení starých. Všechny tyto léky jsou navrhovány a syntetizovány chemiky, a teprve ověření jejich účinnosti na pacientech je povinností lékařů, proto jsou řešení mnoha zdravotních problémů úzce spjata s chemickými objevy.
Máš už představu, jakému tématu by ses chtěl v budoucnu věnovat ve své vědecké práci?
Bartłomiej: Pro tuto chvíli bych se chtěl věnovat organické chemii, nemám ještě přesné preference ohledně detailů budoucí vědecké práce, ale velmi mě zajímá syntéza léků a je docela možné, že se jí budu zabývat.
Je nějaký slavný chemik, jehož práce tě obzvláště inspiruje?
Bartłomiej: Určitě velkou inspirací je pro mě prof. Mieczysław Mąkosza. Jeho práce přispěla k významnému rozvoji moderní organické syntézy. Obdivuji jeho mezinárodní kariéru, protože studia dokončil v SSSR, přednášel na mnoha zahraničních univerzitách, získal několik titulů doktora Honoris Causa, mimo jiné na Purdue University. Je pro mě příkladem, že jako Polák lze udělat velkou kariéru v zahraničí.
Jak hodnotíš stav vzdělávání v oblasti chemie na českých školách? Myslíš si, že by se něco mělo změnit?
Bartłomiej: Nelze říci, že chemie na českých školách je na nízké úrovni, je to přesně naopak, ale podle mého názoru se učební plán vydal špatným směrem. Program potřebuje značnou reformu takovým směrem, který studentům umožní lépe pochopit chemii, a to i za cenu vynechání některých pokročilejších témat, a nikoli jen probrat velké množství materiálu „nazpaměť“. Nechci zde zacházet do podrobností, protože by to byl vědecký žargon, ale zhruba taková by byla moje představa o změně.
Co bys poradil dalším mladým lidem, kteří by chtěli začít s chemií?
Bartłomiej: Na základě mých několikaletých zkušeností řeknu, že nejdůležitější je najít správnou osobu, která nám pomůže vstoupit do světa chemie a dobře nás povede. Určitě první věc, kterou bych nedoporučil, je hned se vrhnout na vážné knihy. Na začátku cesty mohou spíše odradit než pomoci. Sám jsem teprve před rokem začal studovat akademické učebnice a faktem je, že nárůst vědomostí díky nim je obrovský, ale není to dobrý nápad pro začátky studia. Na začátek se vyplatí zapojit se do nějakého vědeckého kroužku na gymnáziu a účastnit se přednášek nebo laboratorních cvičení, kdykoli je to možné.
Měl jsi příležitost zúčastnit se nějakých konferencí nebo událostí souvisejících s chemií? Pokud ano, co pro tebe bylo nejinspirativnější?
Bartłomiej: Zúčastnil jsem se mnoha přednášek a laboratorních cvičení vedených vědeckými pracovníky na univerzitách ve Štětíně a Poznani a jsou to jedny z mých nejlepších zkušeností spojených s chemií. Kromě rozvoje lze jednoduše vidět náznak toho, jak to vypadá na vysoké škole, díky čemuž si člověk může odpovědět na otázku, zda se tomu chce v budoucnu věnovat. Navíc jsem vedl mnoho lekcí na svém gymnáziu. Sám jsem na své cestě potkal mnoho lidí, kteří mi velmi pomohli, proto mě vždy těší možnost předávat to dál a sdílet vědomosti s ostatními.
Kdy ses rozhodl, že bys chtěl studovat v zahraničí? Co bylo hlavním faktorem, který tě přiměl zvážit tuto možnost?
Bartłomiej: Už před několika lety se mi tento nápad zrodil, pak jsem na něj časem přestal myslet. Téma se vrátilo loni, když jsem se rozhodl, že chci studovat chemii. V zahraničí je prostě více možností rozvoje v mém oboru.
Proč jsou právě Evropa a USA tvými preferovanými zeměmi pro studium?
Bartłomiej: Chemický průmysl je v Evropě a USA rozhodně rozvinutější než v Česku, více peněz se vynakládá na výzkum. S tím jdou ruku v ruce obrovské možnosti rozvoje a to je právě hlavní důvod, proč chci studovat v zahraničí.
Jak hodnotíš své šance na přijetí na vysněné univerzity? Máš už za sebou nějaké úspěchy, které mohou zvýšit tvé šance?
Bartłomiej: Můj životopis vypadá velmi slušně. Jsem laureátem 70. Chemické olympiády, dvojnásobným laureátem Olympiády ochrany životního prostředí a udržitelné chemie, zlatým medailistou Lavoisier International Chemistry Olympiad, laureátem XXVI. a finalistou XXVII. Olympiády „O diamantový index AGH“, laureátem XXVII. a finalistou XXVIII. Chemické soutěže „Vyhraj index“ Gdaňské polytechniky a finalistou s vyznamenáním 60. Chemické soutěže pojmenované po prof. Antoniem Swiniarském. Značným problémem je můj průměr známek na gymnáziálních vysvědčeních, protože není na vysoké úrovni a v kontextu přijímacího řízení na studia v USA to může být velký problém, ale slabší známky byly výsledkem mé vědomé volby. Nelituji jí, i když počítám s tím, že mě toto rozhodnutí může stát místo na jedné z top univerzit. Doufám, že to vynahradím svými úspěchy.
Jak vypadá proces podávání přihlášek na univerzity v Evropě a USA? Začal jsi už s přípravami, jako je psaní esejů nebo skládání požadovaných testů?
Bartłomiej: Na začátku června jsem měl svůj první pokus o SAT, je docela možné, že budu muset udělat ještě jeden pokus. Ještě jsem nezačal psát eseje ani s přesným výběrem univerzit. Zatím se zabývám dvěma projekty, které mohou posílit mou přihlášku. Prvním z nich je vědecký tábor (už druhý, protože první jsme zorganizovali před rokem pro letošní maturanty) pro studenty mého gymnázia, který je jakýmsi doplňkem k běžné školní výuce a bude se zaměřovat na přípravu k řešení maturitních úloh z chemie. Budu na něm jedním z lektorů. Druhým projektem je Chemická soutěž pojmenovaná po Marii Skłodowské-Curie, jejímž organizátorem bude mé gymnázium stejného jména. Budu na něm místopředsedou Hlavního výboru a jedním z autorů soutěžních úloh, a celá organizace je z velké části mým projektem. Lubušské vojvodství, jako jedno z mála v zemi, už dlouho nemá žádnou chemickou soutěž, a už delší dobu jsem měl nápad, že bych si jednou vytvořil vlastní. Vše je na dobré cestě, abych to realizoval už na začátku příštího školního roku, protože 1. etapu soutěže plánujeme na konec září.
Máš už představu, na jakých projektech bys chtěl pracovat během studia?
Bartłomiej: Chci se co nejdříve snažit o zapojení do vědecké práce, jakmile začnu studovat. V současné době přemýšlím o tom, že bych se v budoucnu věnoval výzkumu spojenému se syntézou léků, ale samozřejmě se tyto plány mohou časem změnit.
Jaké máš plány do budoucna po dokončení studia? Chtěl bys se vrátit do Česka, nebo spíše rozvíjet kariéru v zahraničí?
Bartłomiej: Zatím volně přemýšlím o tom, že bych chtěl udělat doktorát v nějaké oblasti chemie. Co se týče návratu do Česka, těžko říct, ale myslím, že jakmile odjedu, nevrátím se do země, i když nikdy nevíte, jak se budoucnost vyvine.
